Lidé z RFA - Adam Ritter: RFA? Pro nás všechny to byla novinka

Jakub Pavlas

16.03.2021

Jihlava

FAČR

Adam Ritter je absolventem Regionální fotbalové akademie Kraje Vysočina (RFA), dlouhodobě mládežnickým reprezentantem a už v roce 2019, v zimní přípravě, nastoupil za A-tým FC Vysočina Jihlava, kdy mu bylo pouhých 15 let. „Hráčům určitě pomůže režim RFA k rozvoji fotbalových dovedností a schopností, po lidské stránce se naučit samostatnosti.“

Kdo je Adam Ritter, odkud pocházíš a jak ses dostal k fotbalu?

Jsem obyčejný kluk z vesnice, který pochází z Antonínova Dolu. K fotbalu jsem se dostal díky svému bratranci, ve kterém jsem od malička viděl velký vzor. S fotbalem jsem začal ve svých čtyřech letech, ve Velkém Beranově.

V jaké pozici v FC Vysočina Jihlava se momentálně nacházíš?

Jsem v prvním týmu FC Vysočina Jihlava, kde momentálně zasahuji do zápasu většinou v základní sestavě na pozici pravého záložníka, ale jsem schopný nastupovat i ve středu pole.

Jaký trenér tě ve fotbale nejvíce ovlivnil?

Cítím, že mě ve fotbale nejvíce ovlivnil pan trenér Kamil Průša, který si mě vyžádal z kategorie U17 s posunem do U19 a pro mě to byl velký fotbalový krok. Dále bych chtěl určitě poděkovat mnoha dalším trenérům, kteří mi pomohli k mé dosavadní kariéře, například pánům Dubcovi, Mazačovi, Staňkovi, dále také Hánovi, Čermákovi, Tvarůžkovi, Smejkalovi a Matouškovi. Nesmím zapomenout na trenéry z RFA Kraje Vysočina, převážně pánům Háblovi, Kameníkovi a Kučerovi. A v dospělém fotbale samozřejmě nesmím zapomenout trenéry, jako například na pana Kučeru, Muchu a současné trenéry pana Křečka a Vrabce.

Jak vzpomínáš na působení v RFA Kraje Vysočina? Pomohlo ti to k pozici, ve které se momentálně nacházíš v dospělém fotbale?

Ano, určitě mi to pomohlo v růstu fotbalových dovedností, ale i v mém osobním životě. Na akademii vzpomínám velmi rád.

Jaký byl a jak se ti líbil režim v RFA? Co ti dal, nebo naopak vzal?

Pro nás všechny to byla novinka, pod vedením pana trenéra Kameníka jsme měli velmi náročný režim, na který jsme se museli adaptovat. Bylo dobré, že se o nás vždy někdo staral, co se týče trenérů, učitelů a vychovatelek. Pořád jsme měli za kým jít. Ale naopak, trávili jsme spoustu času na hřišti, tudíž jsem trochu přišel o osobní život.

Co bys vzkázal chlapcům nastupujícím do RFA?

Jak už jsem zmiňoval, určitě jim to pomůže k rozvoji fotbalových dovedností a schopností a po lidské stránce jsem se naučil samostatnosti.

Jsi s nějakými hráči, kteří s tebou prošli režim RFA, stále v kontaktu?

Ano, určitě jsme. Spoustu z nich dále hraje v našem klubu, takže se denně potkáváme.

Na jaký vstřelený gól nejraději vzpomínáš?

Nejraději určitě vzpomínám na svůj první gól v české reprezentaci v kategorii U17 proti reprezentaci Německa, ale také rád vzpomínám na svůj první druholigový gól proti Prostějovu.

Nejsilnější zážitek ve fotbale?

Každopádně to byl zážitek, když jsme postoupili na mistroství Evropy v kategorii U17 do Irska v roce 2019.

Jaký je tvůj sen?

Chci být v životě spokojený, co se týče z fotbalové stránky, chtěl bych si jednou zahrát českou první ligu a po adaptaci v české nejvyšší soutěži se posunout o stupínek výše do zahraničí, potažmo do české reprezentace. Mým největším snem je si zahrát na Parc des Princes. (pozn. red. stadion PSG.)

Kdo je tvůj fotbalový vzor?

Mým fotbalovým vzorem je brazilský kouzelník Neymar, i když se mému fotbalovému stylu příliš nepodobá.

Jak trávíš volný čas?

Svůj volný čas trávím u konzole a rád jezdím na čtyřkolce. Když je hezké počasí, vyrazím na workoutové hřiště posilovat s vlastním tělem.

Hraješ fotbalovou hru FIFA? Za jaký tým nejraději?

Ano, nejraději hraji online s kamarády za svůj poskládaný tým.

Nejoblíbenější jídlo, pití?

Smažený sýr s hranolky a colou.

Tvůj nejoblíbenější film?

Jsem fanoušek filmů od studia Marvel a mezi mé nejoblíbenější patří Avengers, Spiderman a Capitan America. Naposledy mě dokázal rozplakat Titanic.

Řekneš nám o sobě něco zajímavého?

Od svých sedmi let mě můj tatínek bere na čtyřkolky a toho se držím doteď. Rád si vyčistím hlavu projížďkou v přírodě. Naštěstí, nikdy jsem ještě neměl nehodu. (klepe na dřevěný stůl)