Lidé z RFA - Fares Shudeiwa: Na akademii vzpomínám velmi rád

Jakub Pavlas

18.02.2021

Jihlava

FAČR

Fares Shudeiwa je absolventem Regionální fotbalové akademie Kraje Vysočina (RFA), mládežnickým reprezentantem a druhým rokem hráčem A-týmu FC Vysočina Jihlava. „Režim v regionální akademii bych každému hráči doporučil, protože se hodně fotbalově posunou,“ říká osmnáctiletý středopolař o RFA.

V jaké pozici v FC Vysočina Jihlava se momentálně nacházíš?

Momentálně jsem v Jihlavě v kádru A-týmu a v podzimní části jsem po dlouhém zranění stihl zasáhnout do pěti zápasů.

Jsi spokojený, nebo naopak máš nějaké jiné vyhlídky?

V Jihlavě jsem spokojený. Jsem rád, že jsem od trenéra na podzim dostával příležitosti a doufám, že je budu dostávat i nadále a budu je potvrzovat svými výkony.

Jaký byl tvůj pocit po vstřelení premiérové branky ve druhé lize?

Byl to super pocit a moji první druholigovou branku jsem si užil o to víc, že byla vítězná pro nás v důležitém zápase.

Absolventi Regionální fotbalové akademie Kraje Vysočina (RFA) Fares Shudeiwa a Ondřej Mastný.

Jsi kamarád s Ondřejem Mastným, oba jste prošli Regionální fotbalovou akademií v Jihlavě, motivuje tě jeho pozice v Anglii?

S Ondrou se znám strašně dlouhou dobu a jsem s ním v denním kontaktu. Během akademie jsme spolu i bydleli na internátě. Pozici v Manchesteru mu strašně přeju a doufám, že bude také dostávat co nejvíce příležitostí. Samozřejmě bych taky jednou rád hrál v zahraničí a úplně nejlepší by bylo, kdyby byl Ondra za mnou v bráně (úsměv).“

Jak vzpomínáš na působení v RFA Kraje Vysočina? Pomohlo ti to k pozici, ve které se momentálně nacházíš v dospělém fotbale?

Na akademii vzpomínám velmi rád a cítím, že mi to hodně pomohlo v mém hráčském i osobním rozvoji. Měl jsem skvělé trenéry, kteří mě toho hodně naučili.

Jaký byl a jak se ti líbil režim v RFA? Co ti dal, nebo naopak vzal?

Režim v akademii je určitě náročný, ale strašně mě posunul. Vzpomínám si například na ranní tréninky gymnastiky nebo dynamiky, které mi hodně pomohly po pohybové stránce. Akademie mi dala možnost neustále se zlepšovat a naopak trošku vzala takový ten klasický rodinný život, celý týden jsem byl na internátě, což mi ale vůbec nevadilo, jelikož jsme s klukama tvořili super partu.

Co bys vzkázal chlapcům nastupujícím do RFA?

Určitě bych jim RFA doporučil, protože se tam hodně fotbalově posunou a zažijí s hráči i trenéry spoustu nezapomenutelných chvil.

Nedávno jsi nastoupil za slovenskou reprezentaci U19, jaký to byl pocit?

Nastoupit za reprezentaci byl vždy můj velký sen a byl to skvělý pocit. Zápas v Maďarsku jsem si hodně užil a doufám, že mě trenér po mých výkonech v lize povolá i na kvalifikaci mistrovství Evropy.

Liší se kvalita dorostenecké reprezentace, mezi kvalitou dospělého fotbalu, ve kterém působíš?

Tempo z mezinárodního zápasu bych asi přirovnal u nás k tempu hry proti soupeřům jako Hradec Králové nebo Dukla Praha. Intenzita je vysoká a hráči si nedarují ani metr na hřišti.

Jaký je tvůj sen ve fotbale?

Mým snem je se fotbalem živit v některých z TOP zahraničních lig jako je Anglie, Německo, Španělsko a podobně. Samozřejmě bych si chtěl také zahrát Ligu mistrů.

Jaký je tvůj největší vzor ve světovém fotbale?

Mezi své největší vzory bych zařadil hráče Bruna Miguela Borgese Fernandese (Manchester United) a Kevina De Bruyneho (Manchester City).

Řekneš nám o sobě něco zajímavého?

Nejspíš to, že jsem vášnivý myslivec, puška v ruce nesmí chybět!

Fares Shudeiwa očima MARKA HÁBLA, šéftrenéra RFA kraje Vysočina

„Po mém nástupu do funkce šéftrenéra RFA Kraje Vysočina jsem měl možnost pracovat s Faresem jeden rok. Přestože jsem nebyl jeho přímý trenér, z nadhledu a mírně zpovzdálí jsem registroval, jak moc se chtěl neustále zlepšovat, především v práci s míčem, kde cítil, že konkurence byla o něco dále. Tam jsem spatřoval největší píli a taky pokroky.

Jasně ukazoval, že práci s míčem je potřeba trénovat neustále i ve věku starších žáků a troufnu si říct, že v RFA začal dělat viditelně největší pokroky v práci s míčem, co se týká situací pod větším tlakem i díky kvalitním soupeřům, se kterými se v této době potkával. Jeho snaha naslouchat radám, a jejich přenos do tréninků i utkání, všech trenérů v RFA v době "puberty" mi naznačovala, že by se mohl časem posouvat do "lepší" společnosti v rámci klubu. Určitě měl talent, ale pro mě byl největší dar jeho charakter, kdy jasně ukazoval, že se chce neustále ve výkonnosti posouvat. Jeho cílevědomost a pracovitost se postupem času projevovala a nyní začíná sklízet první ovoce.

Já bych mu za celou RFA Kraje Vysočina chtěl popřát především zdraví, ať je neustále tak pracovitý, jak si ho pamatujeme z naší RFA. Ať naslouchá radám svých trenérů, kteří ho budou posouvat dále a aby ukázal cestu všem klukům z celého regionu, že náročností k sobě i svému okolí pomůže sobě i spoluhráčům k dalšímu fotbalovému růstu. Aby sklízel ovoce své píle i nadále a pomalu a plynule stoupal ve své výkonnosti k cílům, které si vysnil a ať ty cíle jsou jen ty největší.“