Lidé z RFA – Klára Coufalová: Vštěpujeme hráčům správné návyky

Aleš Roll

25.06.2020

FAČR

Hráči v Regionálních fotbalových akademiích FAČR (RFA) dostávají nadstandartní péči. I z pohledu stravy, její kvality i četnosti. „Jde ale také o to, aby pochopili celý model a prospěšnost správného stravování pro sportovní výkon,“ říká Klára Coufalová, nutriční specialistka RFA FAČR.

Co je vaším úkolem v regionálních fotbalových akademiích?

Hlavním úkolem je starat se o to, aby hráči měli dostatečný přísun energie, aby měli všechny živiny, které potřebují k výkonu a aby byl zkrátka jejich výkon z hlediska výživy co nejlépe zajištěn.

Jak by se tedy měl stravovat sportovec ve věku 14 a 15 let?

V tomto věku je hlavní právě přísun energie. Důležité je to, aby hráči neměli deficit a nevystavili jsme je riziku imunitních oslabení, potřebný je dostatečný příjem bílkovin pro rostoucí organismus, ale i vitamíny a minerály. Nejde ale jen o to, chceme kluky naučit, jak by měli během své kariéry přistupovat ke stravě.

Daří se to?

Doufám, že jo. Spousta hráčů si díky vstupu do akademií uvědomí nejen význam tréninku, ale i rehabilitace, výživy a dělají vše pro to, aby jejich sportovní výkon byl co nejlepší. Chápou, že strava k tomu patří taky. Proto třeba přistupují zodpovědně i k měření tělesného složení, pokud jsou tam nějaké výkyvy, tak je řešíme. Mám pocit, že hráči jsou rádi, že je sledujeme i hlediska stravy a přijímají rady v této oblasti.

Vnímají tedy vaši práci pozitivně?

Vesměs bych řekla, že to vnímají příznivě, každý je samozřejmě trochu jiný a má nějaké chutě, nedělám si úplně iluze, že si doma nedají nějaké méně vhodné jídlo. Ale jde o celý ten koncept, o to, aby tělo dostalo, co potřebuje a aby to v tomto věku zvládlo.

Hráči v akademiích jedí až osmkrát denně, není to moc?

Je to spíše šestkrát, ale upravujeme to podle počtu tréninku, podle skladby dne, podle rozvrhu hodin ve škole i podle sportovního zatížení. V maximu se to tedy může dostat až na osm jídel denně včetně doplňkových svačin.

Je to dáno tím, že mají větší výdej energie než běžný člověk?

Určitě. Navíc jde o děti, mládež, kteří nesní tak velké porce, a i z toho důvodu je příjem častější. Jedí menší porce, ale zase častěji. Je to i z hlediska bílkovin. V jednom jídle nemůžeme dodat tak velké množství, protože by je najednou tělo nedokázalo vstřebat. Nemůžou si dát jedno velké jídlo a půl hodiny na to jít trénovat. Základ je šest až sedm jídel, ale pokud mají třeba brzký ranní trénink, tak se to upraví i na osm.

Co doporučujete za stravu?

Sportovní strava je do určité míry specifická, není to racionální strava, abychom se tam snažili dát vlákninu a podobně. Také se to hodně odvíjí od toho, jestli stravu podáváte v blízkosti tréninku. Před tréninkem třeba vynecháváme větší množství vlákniny, větší množství tuku. Snažíme se, aby jídelny používaly kvalitní suroviny, aby vycházely ze základních surovin a nepoužívaly polotovary, aby strava pro hráče byla opravdu kvalitní.

Co by neměli hráči jíst?

Velký nešvar jsou různé fastfoody, jídla z nich jsou nutričně chudá, nemají vitamíny a minerály. Snažíme se vyloučit také uzeniny, smažené výrobky a polotovary. Naším cílem je hráčům vštípit to, jak by strava měla ideálně vypadat. Snažíme se je motivovat, aby si o víkendech, kdy nejsou v akademiích, upravovali stravu podle našich instrukcí, mají k tomu návody, konzultujeme to s rodiči, instrukce dostávají i od trenérů. Informací mají dost, je potřeba, aby v tom netápali a měli jasno.

Když si dají za týden jeden hamburger, vadí to?

Myslím si, že ne, jde o to, aby to nebylo pravidelné a nebylo to před tréninkem. Jde vlastně hodně i o ten návyk ve stravování. Myslím si, že každý vrcholový sportovec si občas dá něco, co do sportovní stravy nepatří. Ale to není problém, jde zejména o to, aby hráči pochopili celý model a prospěšnost správného stravování pro sportovní výkon.

Jakým způsobem ohlídáte, že hráč jí to, co má?

Kluci jsou pod velkou kontrolou trenérů, fyzioterapeutů a celého realizačního týmu. Pravidelně sledujeme jejich tělesné složení pomocí bioimpedančního přístroje, který změří množství tuku, svalstva, rozložení v těle, sledujeme i hmotnost, výšku a další parametry. Zpětnou vazbu máme samozřejmě i z tréninku.

Je dostatečná strava důležitá i z důvodu, že hráči jsou ve věku, kdy hodně rostou?

Přesně tak. V akademiích jsou právě ve věku, kdy vyrostou hodně, proto se snažíme, aby strava byla dostatečná, aby to neodnesli zdravotně. Aby to nebylo tak, že na trénincích čerpají energii ze svých uložených zásob a že ji nedokážou čerpat ze stravy.

Co je ideální tekutina?

Spousta sportovců třeba trénuje jen na vodu. U toho je ale potřeba zvážit, jaké je celkové složení stravy a kolik máte tréninků, zda máte dost glykogenu v těle. My spíše doporučujeme, i kvůli růstu, aby hráči netrpěli nedostatkem energie, a proto jim dáváme lehké hypotonické iontové nápoje.

Nejsou iontové nápoje třeba škodlivé, když se užívají dlouhodobě?

Ne, tyto sportovní nápoje jsou založeny na tom, že se jedná o nějakou kombinaci sacharidů, glukózy nebo fruktózy, často se tyto nápoje obohacují o vitamíny, které mohou být syntetické, ale zase jsou to analogy přírodních vitamínů, není to tak, že by v iontových nápojích byla nějaká umělá sladidla nebo aditiva, to opravdu nejsou.

Kolik litrů tekutin mají vypít?

Příjem tekutin by měl být asi jako u nesportujícího člověka, tedy asi dva litry denně plus by měl být navýšený o ztrátu způsobenou pocením při tréninku. Taková ztráta může být v létě třeba jeden litr až litr a půl. Pokud je sportovec zvyklý na nějaký režim, tak mu tělo dává samo signály pro příjem tekutin. Kluci si na trénink nosí lahve s nápojem, jsou v tom docela hlídaní a kontrolují si to i sami.