Karel Pojezný: V RFA jsem poznal, co obnáší profesionální život fotbalisty

Jakub Pavlas

02.04.2021

Jihlava

FAČR

Karel Pojezný je absolventem Regionální fotbalové akademie Kraje Vysočina (RFA), druhým rokem hráčem A-týmu FC Vysočina Jihlava. „Režim RFA je velice dobrá průprava pro profesionální fotbal,“ říká devatenáctiletý střední obránce.

Kdo je Karel Pojezný, odkud pocházíš a jak ses dostal k fotbalu?

Pocházím z Jihlavy. Na fotbal jsem začal chodit díky rodičům, kteří hrávali fotbal a ve 4 letech jsem přišel na fotbalový nábor v Jihlavě.

V jaké pozici v FC Vysočina Jihlava se momentálně nacházíš?

Druhým rokem jsem součástí A týmu FC Vysočina Jihlava a hraji na pozici stopera.

Jaký trenér tě ve fotbale nejvíce ovlivnil?

Nejvíce mě ovlivnil pan trenér Průša v kategorii U19. Do té doby jsem hrál středního záložníka, ale moc jsem nenastupoval. Pan Průša u mě uviděl potenciál na pozici stopera a díky němu jsem začal více nastupovat. Díky dobrým výkonům si mě vyžádal do A-týmu pan trenér Kučera a já pod ním dostal první příležitost v dospělém fotbalu.

Jak vzpomínáš na působení v RFA Kraje Vysočina? Pomohlo ti to k pozici, ve které se momentálně nacházíš v dospělém fotbale?

Vzpomínám na akademii velmi rád, až na ranní vstávání (usmívá se.) Všichni jsme byli ve sportovní třídě a pořád spolu. Utvořili jsme dobrou partu. Do dneška jsme kamarádi.

Jaký byl a jak se ti líbil režim v RFA? Co ti dal, nebo naopak vzal?

Naučil mě ráno snídat. (usmívá se.) Měli jsme hodně času na fotbal. Pořád jsme byli na hřišti. Pomohlo mi to ve fotbalových dovednostech. Úžasné zpestření je gymnastika nebo tréninky zaměřené na rychlost. To mě hodně posunulo. Co mi to vzalo? Čas na kamarády. V RFA jsem poznal, co obnáší profesionální život fotbalisty. Zjistil jsem, že musím obětovat více volného času pro fotbal. Je to velice dobrá průprava pro profesionální fotbal. Ukázali nám, co to vše obnáší a díky tomu jsem teď v A-týmu Vysočiny.

Co bys vzkázal chlapcům nastupujícím do RFA?

Jak jsem již zmiňoval v předchozí odpovědi, ať neváhají a rozhodně jdou do akademie. Naučí je to novým fotbalovým dovednostem, ale hlavně jim to ukáže život profesionálního fotbalisty a posune je to i v osobním životě. Minimálně si odnesou spoustu kamarádů.

Jsi s nějakými hráči, kteří s tebou prošli režim RFA stále v kontaktu?

S některými dokonce hraji za A-tým – s Růžičkou, Rittrem nebo Shudeiwou. Dokonce můj nejlepší kamarád se mnou prošel RFA.

Na jaký vstřelený gól nejraději vzpomínáš?

V dorostu U19 proti plzeňské Viktrorii. Po faulu jsem si postavil míč a z 30 metrů jsem obstřelil zeď do pravého horního rohu. Úžasný gól! Díky němu jsme vyhráli.

Dostal jsi někdy červenou kartu a byla oprávněná z tvého pohledu?

Ano dostal, minulý rok na jaře doma proti Varnsdorfu. Z mého pohledu nebyla! Útočník ucítil kontakt a upadl. Mohl to ustát. Bohužel jsem dostal přímou červenou kartu, a ještě ke všemu z toho byla penalta. Bohužel jsme prohráli 1:2

Nejsilnější zážitek ve fotbale?

Nikdy nezapomenu na svůj první start v základní sestavě v dospělém fotbalu. V Mol Cupu proti Spartě. Už jen proto, že jsem od malička jejím fanouškem. Najednou jsem mohl být na hřišti a bránit hráče jako je Kozák nebo Kanga. I když jsme nepostoupili a dostali gól až v samotném závěru, tak to pro mě byl úžasný zážitek

Jaký je tvůj sen?

Můj sen se nebude lišit od ostatních hráčů. Chci si zahrát Ligu mistrů! Třeba jednou v dresu slavné FC Barcelony na jejím stadionu Camp Nou.

Kdo je tvůj fotbalový vzor?

I když si teď budu protiřečit, protože jsem fanouškem Barcelony, tak můj vzor je současný kapitán Realu Madrid CF Sergio Ramos.

Jak trávíš volný čas?

Velice rád chodím do přírody vyčistit si hlavu od všech starostí.

Hraješ hru FIFA? Za jaký tým nejraději?

Nehraji FIFu ani žádnou jinou hru spojenou s fotbalem. Prostě mě to nebaví. Raději si ze sportovních her zahraji NHL nebo NBA.

Nejoblíbenější jídlo, pití?

Smažený sýr s hranolky nebo domácí svíčkovou přímo od mé maminky. Na pití pomerančovou Fantu.

Tvůj nejoblíbenější film?

Nejvíce miluji Johnnyho Deppa v hlavní roli v Pirátech z Karibiku. Mám rád všechny díly.

Kdo je tvůj nejlepší kamarád z kabiny?

To se nedá říct. Kamarádím se všemi spoluhráči, ale kdybych měl někoho opravdu vypíchnout, tak to bude Robert Štefánek.

Kdo je největší bordelář v kabině?

Bohužel se musím přiznat a jmenovat sebe.

Řekneš nám o sobě něco zajímavého?

Do svých deseti let jsem závodně plaval a rozhodoval jsem se mezi plaváním a fotbalem. Dokonce jsem vážně uvažoval, že skončím s fotbalem. V 17 letech jsem přišel za trenérem, že chci končit. Naštěstí to slyšel můj budoucí trenér pan Průša a namotivoval mě natolik, že jsem nejen neskončil, ale dokonce se mi podařilo dostat až do hlavního týmu Vysočiny. Tímto mu děkuji!