Rodiče jsou pyšní, říká reprezentant Daněk

Aleš Roll

20.10.2020

Olomouc

FAČR

V sedmnácti už patří do reprezentačního kádru hráčů do 20 let. A za Sigmu Olomouc už sbírá ligové starty. „Je to velký skok, nečekal jsem to," říká záložník Kryštof Daněk, který je absolventem Regionální fotbalové akademie FAČR Olomouckého kraje.

Naposledy jste byl na reprezentačním srazu kategorie U17, ale nyní už patříte do U20. Co na tento skok říkáte?

Jsem za to určitě rád. Poslední půlrok v klubu trénuju dobře, posunul jsem se do áčka. Jsem moc šťastný, že mě trenér Jiří Žilák v reprezentaci vzal do kategorie U20 a můžu tady s kluky být.

Jak to se staršími zvládáte?

Skoro nikoho jsem v tomto ročníku neznal a obavy jsem měl, ale všichni kluci jsou v pohodě a sedli jsme si. Fotbal je v této kategorii daleko rychlejší a těžší, ale myslím si, že jsem ten přechod snad zvládl.

Nejste středem nějakých vtípků, že jste v kategorii U20 nejmladší?

To ani ne. Trenér totiž říkal, že jsme tady vlastně stejně skoro všichni staří, že rok, dva nehrají roli. O službu stejně většinou hrajeme na konci v tréninku v nějakých motivačních hrách. Kdo prohraje, stará se o míče, vodu a tak. Zatím jsem se z toho ale vždy dokázal vykopat.

V sedmnácti nastupujete za Sigmu Olomouc v lize. Jaký je to pocit?

Je to super. Vyrůstal jsem tam, takže je to i srdcová záležitost. Jsem moc rád, že mi trenér dává šanci a že se můžu do ligy podívat.

Váš posun je celkově hodně rychlý, čekal jste to?

Je fakt, že to je dost rychlé, vnímám to a po pravdě jsem to úplně nečekal. Ale jsem za to moc rád, i když je to zároveň pro mě hodně těžké. Musím o tom hodně přemýšlet a musím se s tím poprat a zvládnout to.

Říkal jste, že o tom musíte hodně přemýšlet, jak to myslíte?

Myslím hlavně na hřišti, trenér po mě něco chce a já o tom musím více přemýšlet, v této kategorii a v dospělém fotbale v Sigmě se ten fotbal hraje už trochu jinak. V chlapech a ve dvacítce je to prostě jiné, než když jsem byl v dorostu.

Nemůže vám vlézt rychlý vzestup do hlavy?

Je na každém, jestli se mu z takového postupu nahoru zatočí hlava a jak to individuálně zvládne. Já doufám, že se s tím vypořádávám dobře a nesnažím se být nějak na hrušce.

Máte v sobě přirozenou pokoru?

Doufám, že ano. Vychován jsem byl dobře, za to můžu poděkovat rodičům. Myslím, že mám v sobě něco, čím se přirozeně hlídám. Člověk musí mít pokoru ke starším, když je v áčku ligového týmu. Na druhou stranu musíte být i trochu zdravě drzý, abyste se mohl prosadit. Mělo by to být určitě vyvážené.

Jste absolventem Regionální fotbalové akademie FAČR Olomouckého kraje, pomohla vám ve fotbalovém růstu?

Myslím si, že určitě hodně. Pro kluky, kteří museli dojíždět, tam byla možnost internátu a bylo o ně celkově postaráno. Rodiče se tak nemusejí o nic starat. Dost klukům to pomůže, je tam správná strava, výborné tréninky, dodržuje se spánkový režim, což je také hrozně plus. Určitě jsme se tam zlepšovali.

Cítíte, že vám pomohla akademie dostat se rychleji do dospělého fotbalu?

Určitě. Myslím si, že akademie mě posunula dopředu. Měli jsme tam dobré trenéry, zázemí bylo také fajn. Že jsem tam byl, vnímám ve své kariéře jednoznačně jako plus.

Šéftrenér RFA Olomouc Martin Kotůlek říkal, že vaše brzké zařazení mezi dospělé čekal. Potěší taková slova?

Určitě. Vždycky je hezké, když na sebe slyšíte chválu, zvlášť od bývalého hráče Olomouce a vicemistra Evropy.

Čekal jste, že se v dospělém fotbale takto rychle prosadíte?

To jsem asi nečekal. Ale snažil jsem se o tom a jsem rád, že to vyšlo.

Za Sigmu jste nastoupil i na Spartě, jaký to byl zážitek?

Bylo to sice s omezeným počtem diváků, ale i tak jich tam bylo asi 4500, což je nejvíce, co jsem jako hráč zažil. Ten zápas jsem si opravdu užil a jsem rád, že mě tam trenér na deset minut dal. Bylo to super a byl to pro mě opravdu velký zážitek.

Neměl jste z toho i obavu?

Trošku jo, když sedíte na střídačce, vidíte hru a uvědomujete si, že je opravdu rychlá a důrazná, tak si občas říkáte, jestli jste na to už připraven. Ten strach tam tedy byl. Ale většinou když člověk přijde na hřiště, tak to z něj spadne. Chytíte se prvním balonem a už je to dobrý.

Co říká rodina na to, že se dostáváte do dospělého fotbalu?

Rodiče jsou pyšní, taťka na mě jezdí na každý zápas, oba mě podporují a já jim za to děkuju.

Před reprezentační kategorií U19 je stále několikrát odložená elitní fáze kvalifikace na evropský šampionát. Jak velká je to motivace?

Pokud by mě trenér Žilák nominoval a já bych jel, budu určitě rád. A pokud bychom se dostali na šampionát, bylo by to skvělé, na mistrovství Evropy jsem ještě nebyl, takže bych se tam rád podíval. Dalo by mi to hodně.

Máte ale těžkou skupinu…

To máte pravdu. Musíme tomu obětovat hodně, abychom měli šanci na úspěch. A hlavně v to musíme věřit. I když tam máme domácí Nizozemce a ze skupiny postupuje jen jeden, šance je vždy, takže hlavu nahoru.

Jaké jsou vaše fotbalové sny?

Fandím Bayernu Mnichov, takže tam bych se určitě rád podíval, kdyby to bylo možné. Nebo do Barcelony, k moři.

Kryštof Daněk

17 let

Reprezentační bilance: U15 – 13 zápasů / 2 góly, U16 – 8/1, U17 – 10/3

Bilance za Sigmu Olomouc v 1. lize: 5 zápasů / 117 minut / 0 gólů / 1 asistence / 1x v základní sestavě